FIRMA > Odborné články > Návrat izolačního trojskla
Počátkem 90let postupně okna zdvojená zasklená jednoduchými skly ( klasická výklopná, otočná okna v panelových domech ) vystřídala okna jednoduchá s izolačním dvojsklem nebo trojsklem.
Kvalitu izolačního dvojskla či trojskla z hlediska izolačně tepelných vlastností definuje:
1. kvalita použitého skla
2. vzduchová mezera a její náplň
3. materiál pro distanční rámeček mezi skly po obvodu dvojskla ( trojskla )
Počátkem 90 let se začalo s výrobou izolačních trojskel i dvojskel. Izolační skla se vyráběla s plaveného skla ( Float ) s hliníkovým distančním rámečkem s perforací, tak aby molekulové síto nasypané v rámečcích mohlo z uzavřeného vzduchu mezi skly na sebe navázat molekuly vody ve vzduchu obsažené a nedocházelo tak ke kondenzaci této vody mezi skly při větším rozdílu teplot mezi exteriérem a interiérem ( v zimním období ).
Výrobci oken v tomto období dávali přednost izolačnímu dvojsklu, vzhledem k tomu, že tepelné vlastnosti mezi izolačním trojsklem a dvojsklem nebyly výrazné. Cena izolačního trojskla byla vysoká, stejně tak jako váha.
Všichni výrobci oken ( plastových či dřevěných ) postavili svoji výrobu na tloušťce profilu rámů a křídel cca od 60 mm do 70 mm.
Tento profil oken byl plně vyhovující z hlediska fyzikálně-mechanických vlastností, konstrukce pro výrobu oken a byl odpovídající i z hlediska hmotnosti pro zasklení izolačním dvojsklem v celkové tloušťce skla do 22 mm ( 4-14-4 ) např. do 30 mm ( 6-20-4 ).
Výraznou změnou v tepelně izolačních vlastnostech dvojskel byla výroba jednoho skla s tak zvaným měkkým pokovením. Jedná se o nanesení mikrozrcadlové vrstvy pomocí částeček vzácných kovů na plochu skla. Tato plocha musí být umístěna vždy do vnitřní uzavřené části dvojskla ( trojskla ), kde je v prostoru mezi skly suchý vzduch vytvořený pomocí molekulového
síta umístěného v rámečku mezi skly po obvodu dvojskla ( trojskla ).
Pokovená vrstva jinak reaguje ( koroduje ) se vzdušnou vlhkostí.
60% - 70% tepelných ztrát izolačního skla je prostřednictvím tepelného záření, tak pomocí této minireflexní vrstvy se kvalita izolačního skla zlepšila cca o 150%.
Tato minirevoluce ve vývoji izolačních skel vyprovokovala výrobce vyplnit vzduchovou mezeru vzácným plynem Argon ( Krypton ), která zpomaluje předávání tepla molekulami vzduchu a zlepšuje tepelné vlastnosti o dalších 30% - 60%.
Výzkumem se ověřilo, že ideální z hlediska max. tepelných vlastností vzduchové mezery u izolačních dvojskel ( trojskel ) je mezera 16 mm.
V neposlední řadě byl hliníkový distanční rámeček nahrazen méně tepelně vodivým materiálem. Místo hliníku se začala používat nerezová ocel nebo směs plastu či sklolaminátu ( tzv. teplý okraj izolačního skla ). Na základě těchto skutečností přichází společnost TOP WOOD Windows s.r.o. ( TWW ) na stavením veletrhu v Brně v dubnu 2005 s dřevěným euro oknem s izolačním trojsklem v celkové tloušťce 44 mm ( 4-16-4-16-4 ) s dvěma pokovenými vrstvami, nerezovým distančním rámečkem a vzduchovou mezerou mezi skly dvakrát 16 mm s vzácným plynem Argonem.
Takto vyrobené izolační trojsklo je zaskleno do lepeného dřevěného profilu v tloušťce 84 mm.
Okno se vyrábí v provedení standard termo TWW i luxus TWW a jeho tepelné vlastnosti jsou cca o 30% lepší než okna v profilech 68 mm a izolačním dvojsklem celkové tloušťce 24 mm ( 4-16-4 ) s jednou pokovenou vrstvou skla, se vzduchovou mezerou optimum 16 mm plněnou vzácným plynem Argonem a teplým okrajem ( distanční rámeček mezi skly ).
Při současném vývoji cen za energie ( vytápění ) se rozhodně investice do dobrých oken vyplatí.